Historie

                 Prima                             Sekunda                               Tercie                        Kvarta

Prima:

Předchůcem KFC Drůbež byl tým FC Škvarek, který byl rozdělen na A-tým a na B-tým. V těchto časech bylo možné poskládat tým z hráčů z více tříd, což mělo za následek vytvoření All-Star teamu, kerý byl složen téměř celý ze členů školního reprezentačního týmu.

FC Škvarek A byl pod vedením Karla Miškovského, který ovšem žádný ze zápasů svého týmu nehrál a nakonec se vetřel do sestavy vítězného týmu.FC Škvarek skončil především díky Karlu Miškovskému ve své tříčlenné skupině třetí. Jedinými hráči nynějšího KFC ve Škvarku byli Ondřej Holub a Radek Janoušek (Mici je podřadným členem), který se zasloužil o nízký počet inkasovaných gólů a drtivou většinu vstřelených.

FC Škvarek B měl ve svém kádru zbytek týmu KFC Drůbež.Díky příznivému losu(sice měl ve skupině pozdější vítěze, ale i až neuvěřitelně velké chudáky-výběr tehdejší primy A, kteří si dali název, který je přímo úměrný jejich výkonnosti-tvrdý, drsný a nesmlouvavý Excalibur).Takže B-tým Škvarku postoupil ze skupiny a podlehl až v semifinále. Z toho plyne, že Karel utřel a byl prohlášen za chudáka.

Kromě futsalové ligy se každoročně hraje i vánoční turnaj tříd. Protože bylo ještě před pololetím,tak Karel byl ještě ve funkci kapitána a byl považován za největšího machírku.Šest tříd bylo rozdělených dvou skupin po třech. První utkání s primou C skončilo remízou 3:3.A protože již zmiňovaná prima C vyhrála nad primou A 3:0, museli jsme ten výsledek přinejmenším zopakovat.A zopakovali.Gólem v téměř nastaveném čase.O finalistovi pak musel ze zcela nepochopitelných důvodů rozhodnout los.Zjistili jsme tak, že Karel neumí losovat.A hráli jsme o třetí místo se sekundou A.Proti našemu a především jejich přesvědčení jsme je rozdrtili exhibiční hrou dvojice Suchan-Holub 4:0.Prima C stejně podlehla ve finále sekundě B, takže jsme mohli být rádi, že jsme turnaj zakončili vítězstvím.

Sekunda:

Narozdíl od minulého ročníku se přihlásilo pouze pět týmů, a proto nemohly být vytvořeny dvě skupiny po třech jako minulý rok. Hrálo se systémem každý s každým, soupisku psal Karel, kde sám sebe jmenoval kapitánem nově vzniklého KFC Drůbež. Tentokrát byl tým jen jeden, k loňskému již zaniklému Škvarku B se přidali Ondřej Holub, Radek Janoušek a vetřel se Karel, jelikož již nebyly povoleny mezitřídní přestupy z důvodů utváření hvězných týmů a on se nemohl vetřít jinam. Vyhozeni byli tato individua:Roman Sedlák, Petr Rohr, Jiří Černý, Karel Dvořák & Petr Nižnanský.

V podzimní části jsme hráli v plné sestavě a tím pádem byli i odpovídající výsledky. V prvním zápase jsme bez problémů porazili ubožáky s ještě ubožejším jménem Dream Team Primáni-jednoduše chudě, mimochodem 4:0. Poté jsme se v utkání s favoritem ujali po brankářově chybě vedení a nařízenou penaltu Karel chlodnokrevně proměnil. Bohužel jsme nakonec pouze remizovali 1:1, také díky Adamovo "dobré psychické podpoře". Na třetí zápas nám los určil další chudáky z tercie C s opět ubohým názvem FC Mamuti. Ty jsme v pohodě porazili 4:1.Outsider turnaje Chlastzubovu 5, která prohrála dokonce i s primány (!!!) nás velmi zaskočil a až do posledních minut zápas vypadal na remízu, ale naštěstí po odraženém vystřelil Jiří výbornou ránu, která nám zajistila vítězství v zápase a druhé místo ve skupině.

Na jaře jsme nastoupili bez sebevědomí a v sestavě oslabené o Karla. Naštěstí se na výkonu podepsala pouze absence sebevědomí, avšak nemálo. Napoprvé jsme porazili primány se stále chudým názvem pouze 2:0. Druhý zápas se nám ale nevydařil. Prohráli jsme s tercií B 3:0 vinou Adamova motta: Když prohráváme, tak všichni jste blbí, jenom já jsem cihla. Třetí utkání tercii A jsme měli velmi dobře rozehrané a za stavu 1:0 jsme se stáhli a snažili se udržet stav až do konce. Bohužel chybička v podání Ondřeje Holuba podpořená hokejovým stylem Radka Janouška znamenala vyrovnání a pouhou remízu. Poslední zápas ve skupině jsme odhráli s Mamuty. Drželi jsme s nimi bezbrankový stav až do závěru utkání, kdy jsme inkasovali. Toto poslední měření sil velmi ovlivnil i hlavní arbitr utkání, který si vybral slabší chvilku a to hned dvakrát. První: Nevšiml si zřejmého faulu útočícího hráče, který předcházel brance. Druhá: Tato chyba byla ovšem mnohem závažnější. Rozhodčí nastavil až nehorázně mnoho, vzhledem k nehorázně krátké hrací době.

Semifinále, kam hráči KFC bez Piegona (ze zdrav. důvodů) a Karla(je to chudák)postoupili ze třetího místa, se hrálo na 2-krát 10 minut proti Mamutům. Velmi oslabený tým pak musel angažovat dokonce i individuum Petra Nižnanského, kterému dával rady do zápasu Petr Rohr(to není vtip) a Viléma Chejna, který svým výkonem na levém kraji zálohy příjemně překvapil. Úvod do zápasu byl dalo by se říct poměrně vyrovnaný. Hrál se kvalitní fotbal s mnoha šancemi na obou stranách. Ale byli jsme to my, kteří první inkasovali. Se stavem 1:0 jsme vstupovali i do druhého poločasu. V tom se nám ze začátku dařilo, což jsme potvrdili vyrovnávacím gólem Lukáše Hofmana. Mamuti se ale k závěru dokázali zvednout a tlačit poslední 2-3 minuty před koncem v nás žila víra, že druhou desetiminutovku dohrajeme za nerozhodného stavu a rozhodneme v prodloužení, případně na penalty. Navíc brankář Kirchner chytal naprosto skvěle a stal se velkou oporou. Ale 22 vteřin před koncem udělal Petr Nižnanský osudovou chybu. Snažil se zastavit si míč způsobem velmi silně připomínající Taek-Won-do, na které chodí. Neuvědomil si přitom to, že futsalový míč se chová naprosto jinak, než fotbalový. Míč netrefil a vznikl zmatek, ze kterého vznikl rozhodující gól a celý náš tým "šel domů".

Loňský vánoční turnaj byl náš celkově druhý a přihlásilo se do něj celkem sedm týmů z osmi možných. Ze zdravotních důvodů se už podrhuhé nedostavil Hofman a musel být dodatečně nominován Nižnanský. Právě on byl nejslabším článkem jinak základní sestavy KFC-Janoušek, Suchan, Holub, Miškovský. Často chybující brankář Janoušek a naprostý ubožák Nižnanský byli největší slabinou jak celého turnaje, tak i zápasu s tercií B, který jsme prohráli 3:0. Druhé a zároveň poslední utkání ve skupině jsme sehráli s tercií C. Ta sice byla poražena, ale pouhých 2:1 bylo hluboko pod naší úroveň. Postup z druhého místa byl očekávaný, ale naše výkony tomu zdaleka neodpovídaly. V semifinále jsme sehráli náš zdaleka nejhorší zápas. Prohráli jsme s sekundou C 3:0, takže jsme byli stejně jako nimulý rok odsouzeni hrát pouze o třetí místo. Stejně jako loni měl náš věčný soupeř Tercie A ambice dosáhnout bronzového stupínku. Zápas se pro KFC nevyvíjel dobře. Tercie A 3 minuty před koncem již vyhrávala 2:0. Pak ale dostal O.Holub přížný pas od Karla Miškovského , obehrál všechny 4 soupeře a poslal míč v klidu do levého dolního rohu branky. Ten samý hráč pak opět po Miškovského křížném pasu skóroval, tentokrát z voleje obhodil brankáře. Další gól už bohužel nepřidal, tak došlo na penaltový rozstřel. V první sérii Janda proměnil, Karel také. V druhé náš soupeř zaváhal, O.Holub ovšem také. Třetí série- Janoušek (jako obvykle pouští) a všechna odpověnost padla na bedra Jiřího Suchana. Karel už začal natahovat, ale Jiří nekompromisně vymetl šibenici. Ve čtvrté ani páté sérii nikdo neproměnil, také možná proto, že se Karel postavil mezi tyče a v první sérii druhé řady vyrazil těžkou střelu a sám proměnil. Tím nám zajistil titul a diplom za obhajobu loňského umístění. I přeze všechno Karel utřel a byl prohlášen za chudáka.

Tercie:

Do letošní ligy se přihlásilo šest týmů, takže se hrálo stejně jako v primě. Dvě skupiny po třech, postupují nejlepší dva a dále semifinále a finále. Los nám určil Roztrhané footsekle (2.A) a AC Prima C. Před zápasem jsme poslali Karla domů, ten ale zůstal a myslel si, že to vážně nemyslíme. Proto přišel a na hřišti se pokusil vetřít k prof. Frimlovi opakováním jednoho a toho samého cviku půl hodiny. My to ale vážně mysleli. Krásný to byl pohled na Karla, když viděl, že si nezahraje. Možná proto, že jsme hráli bez Karla, jsme hráli v pohodě. V prvním zápase jsme porazili AC Prima C 14:0 (Holub 7,Hofman 3, Šachl 2, Suchan 1) a v druhém namachrované Roztrhané footsekle (chudě) 15:1 (Hofman 6, Šachl 5, Holub 3, Suchan 2). Největším vítězstvím pro nás bylo to, že Karel zjistil, čeho jsme schopni a začal k nám chovat úctu.

Takto vypadá tabulka po podzimní části

Vánoční turnaj 2001 se hrál na terénu spíše hokejovém než fotbalovém, takže byl Radek ve svém živlu. Týmy byli rozděleny do skupin podle ročníků, což nás jakoby předem předurčilo k záhubě. První zápas jsme sehráli s absolutně nefavorizovaným celkem 3.A, navíc bez jejich jediného hráče M.Šírla. Vzhledem k terénu jsme remizovali stejně jako 3.C s těmito naprostými chudáky. K druhému zápasu s 3.C jsme šli s tím, že musíme vyhrát. Ze začátku se nám to začalo dařit – Karel propálil z dálky Vendelína Bumbálka a ujali jsme se vedení 1:0. To nám vydrželo asi tak tři minuty, pak Karel kvalitně tečoval střelu Moravce a Radek neměl šanci. 1:1. Pak jsme se nadechli k vydatnému náporu, během kterého Moravec zavadil o Karlovu nohu a Karel spadl, jak ho to na Motorletu naučili. Následovala červená karta. Nejhezčí gól zápasu (už proto, že ho nedal Karel) padl po výtečné spolupráci O.Holuba a L.Hofmana. Nejprve Holub naznačil střelu a poté přihrál Hofmanovi, který výtečně z úhlu vystřelil a propálil brankáře. Vzhledem k tomu, že to byl vítězný gól, zbylé Karlovy dva už nebyly tak důležité, protože Karel. Ve finálové skupině jsme první zápas odehráli s 2.A. Nejdříve nám L.Hofman po skvělé přihrávce hlavou od O.Holuba zajistil vedení a ke konci ho po samostatném úniku potvrdil. Zápas o první místo s 1.B – Motorleťáky. Začali jsme dobře, využívali jsme výškové převahy (asi tak půl metru). Naší snahu jsme korunovali krásným gólem, kdy J.Suchan nacetroval míč před bránu, kde jen zlehka elegantní patičkou O.Holub překonal brankáře. Brankáře, který dostal dudy. KFC se radovalo, ale co se nestalo….. Brankář, který dostal dudy si vylovil míč ze sítě, který již pokojně odpočíval za jeho zády a rozehrál. Gól kupodivu nebyl uznán. Dalo by se to přirovnat k zápasu Argentina – Anglie, kde D.Maradona vstřelil gól rukou a všichni kromě rozhodčího to viděli. Na Maradonovu obhajobu lze pouze říct to, že Maradona nebyl Motorleťák (a to se počítá). Všichni se radovali a po neuznání gólu stáli (celkem pochopitelně) jako opaření a Motorleťáci (sorry) a Motorleťáci (je nám líto) a Motorleťáci (omlouváme se) zneužili situace ke vstřelení branky (klasicky po motorletovsku), doprovázené u nich nezbytným heheheheheheč. Tento gól nás (zejména Karla) psychicky položil a i přes všechnu snahu jsme nebyli schopni do konce zápasu jediný vstřelit gól. Celkově jsme tedy skončili druzí a Karel i přes jeho tři góly utřel a byl (nečekaně) prohlášen za chudáka.

Kvarta

In progress.